Vítajte u Miry!

Vítajte u Miry!

pátek 20. února 2015

Kurňa! A zme bez dotácije

Najprv asi začnu z naší dědinú. Šeckých tu znám, šak aby né? Mama sa tu narodila, tata též, tož aj staříčky a stařky sem tu eště před pár rokami měl pjěkně pokupě a gdyž bylo aj potřeba z nečím pomocť, či sem sa doštěkál z mamú a chcel sem na chvílu vypadnúť z domy, nemusel sem sa drbať přes půlku republiky. Ale před tým než sa naši vzali, tož ty jejich famílije nebýly nijaké příbuzenstvo,  to zas né, aby si nejaký hňup třeba myslél, že si u nás doma može otevříť pobočku ten Czech incest.

Inak,  moc nových ludí sa sem něstěhuje, spišéj opačně. Skoro všeci ogaři a roby, ze kerýma sem chodíl do školy a zglýňal jako ogařisko po dědině, sú včil rozlétaní za pracú a enom občas přijedú zamachrovať, jak sa v tem svjetě majú faň. Ale jak spoléj aj negdy lapneme na jedneho Radka a borovú vodu, tož sa mi jaksi pozdává, že by aj radši býli ostali v dědině. Prý enem co z robotú, co děcka ze školú, co tamto, co onamto…řéčí vždycky jak kuřinců na podrážce.

Šak aj gdyž tak rozmýšlám, jak sa chce gdosik nafurt usalašit na Valachoch, tož je to pak pudová záležitosť – buď to pude alebo nepude. Jasné, že je u nás pjekně, to věďá všeci mísní aj cudzí, ale přijeť občas na návščevu a ostávať tu, ja to už je cosik inšího.

Jak občas kúpím Jalovec (pro cuzí návščevníky a inteleguány – to je taký valašský Dejly Miror, akorát že u nás néni toléj drbů či afér, tož to nevycházá každý deň, ale enem v úterky),  dycky si tam přečtnú aj také ty články, co v nich různí politicy tvrdíjá, jak sa snažíjá do roztrhání těl, aby přivédli  na Valachy mladé rodiny, co včil bývajú ve velkých městách. Ja, tož úplně vidím, jak kerásik cérka z Práglu, co enem zjede z bytu zdvižú do sklepa na metro, a vedle baráku má dva nonstop hyperkvelby, dochtora aj kancl, gdě dře jak kůň za padesát litrů čistého, si přečte takú agitku, všecko pošle do řiti a přivalí prvým vlakem do nejaké dřevěnky na kotároch. 

Enemže, jak cosik také kdosyk enem pod fúsama zamrmle, hned z radničních análů začnú litánije, že šak právě k temu slúžijá ty rozvojové peníze z unyje a jak všecy úředníci starosťú ani oka nezamhúřá, aby sa z tých dotácijí vytřískalo co najvíc blaha pro občany. Jaj, šak pravda - enem škoda, že u takých řečňování sa dycky opomenú zmíniť aj jména tych dotyčných občanů, pro kerých sa to blaho třískáJ.

Já si zas pravím, že ty projekty možná připravuje nejaký náboženský mystik, co chce zachrániť Valachy před novú potopú světa - lebo z tých peněz sa stavíja hlavně rozhledně - tož až ta veličajzná voda přyjdě, ať majú všeci kam vylézť a naposledy sa pokochať…

Před páru rokami sa takéj u nás na úřadu múdré hlavy uznésly, že aj naša dědina by sa mjéla snažiť neco uchmatiť z tých unyjních dotací, lebo inak budeme vypadať před ostatníma buď jako hňupi, co to neumíjá, či buděme podezřelí, že kradněme gdesyk indě a nechceme pověděť ostatním gde.
Starosta z místostarostú začali zháňat všelijaké letáky a múdra a takéj furt zglýňali na jakýchsik konferencijách, že prý zbírat informace co a jak, kolik, gde, ským a naco. Do konca roka to máme přiklepnuté, už to rozjížďáme, dajte nám, občané, čas! hřímali v červnu na schúzi - to lebo na říjen byly ohlásené volby a vedení úřadu tým chcelo  nenápadno naznačiť, že jak by nekého napadlo im nedať im, nedajbože, hlas, tož budú v řiti ne enom trafiky starosty a jeho pravéj ruky, ale aj slubované dotácije pro dědinu.

Potém aj přivédli jakéhosik ogara ze Zlína, co prý temu rozumí a zná fígle na to, jak ty veličajzné prachy trefíjá správnú cestičku z Brusela až k nám. V hospodě pak starosta zvolál schůzu, gde teho machra přectavíl. Ogar naprv pověďél, že je neco jako senyjórprojekekauntentmanažer, ale za celú další hodinu a půl nikému nedokázal vysvjetlit, co  vlastně robí. Jak sa gdosik optál, koléj tych peněz budě či gdy ich dostaněme, hleděl naňho tajak kdysik náš pan falář na mňa, gdyž sem přivédl raz stařku v nedělu do kostela na mšu a měl sem na sobě svoje svátkové triko Ozzyho a Blek Sabatu. Pak odbékl, že sa to odvíjá od skoupu projektu, kvality zpracování žádosti, postoju Brusela, politického klimatu a podobné prdeloviny. Tož nevydřéli zme z něho, co by sa za nehet vešlo, ani o tym skoupu, ani kemu a co mosí v tem Bruseli  postát. Zdálo sa, že aj ta naša hlava dědiny sa z něho potí až na řiti, lebo jak ten zlínský projektor konečně odfičál pryč, starosta si úlevú oddýchl až tak, že starému Bačovi, kerý už hodinu dřímal v prvéj řadě, sfůkl z lebeni rovnú do piviska taký ten příčesek, co si pořídil u keréhosi pucifúsa na Vsetíně, aby byl aj po sedumdesátce seksi.

Pak ešče starosta všeckych vyzval, aby občané v dyskuzii aj indy vznášali návrhy, na co evropské milodary uvaliť, aby sa nám žilo v dědině lepší a abychom aj přilákali nových obyvatelů. Tož jediné, co sa od téj doby událo v obecním rozpočtě v súvislosti s europrachama je to, že sa moselo zaplatiť padesát tisíc temu Zlíňákovi, prý za konzultácii. A starosta aj místostarosta sú ze sebú velice spokojeni, jak chytro slúbili, že tu dotácii sice zařídijú do konca roka, ale už neřékli kerého...   




Žádné komentáře:

Okomentovat